Za tajemstvím Štramberských uší

Když se vysloví Štramberk, jméno malého moravského městečka, usazeného mezi třemi kopci, pak většinu z nás jako první napadnou „Štramberské uši“. Při pomyšlení na tuto regionální dobrotu se samozřejmě začnou v ústech sbíhat všechny sliny a oči se rozzáří radostí. Každý kdo je již ochutnal, mi dá určita za pravdu, že je to opravdová dobrota. Laskomina vyrobená z perníkového těsta a svým vzhledem připomínající velký kornout, láká každého k nejedné ochutnávce.

Co je na uších tak zajímavého, že se o nich stále píší články a přitahují pohledy zvědavců? Bude to jejich dávná historie nebo recept, který je sice všeobecně známý, ale tajný zároveň. V průběhu svého jednodenního výletu jsem nad tímto přemýšlela a hledala odopovědi na své otázky.

Vzhůru na Tatary

A jak to již bývá, i uši mají svoji historii a hlavně historickou úlohu. Legenda praví, že v roce 1241 vpadli na území Moravy tatarská vojska, která ve svých bojích používala nové typy zbrazí a velmi rychle se pohybovala na koních. V době přepadení se místní obyvatelé před nepřátelskými nájezdníky schovali na památném Kotouči, kde se statečně bránili. V noci přišla silná bouře, která až po okraj zaplavila místní rybník Ženklavu, pod kterým se Tataři utábořili. Důvtipní domácí bojovníci tohoto využili, prokopali hráze rybníka a tím tatarská vojska vyplavili. Když ráno místní obyvatelé procházeli vyplavený tábor nalezli zde různé měchy, ve kterých byly schované nasolené lidské uši.

Tataři uši uřezávali poraženým křesťanům, ty nakládali do soli a společně s uloupeným zlatem vozili svému chánovi, jako důkaz o poražení nepřátel. Poprvé se o této události zmínil v 17. století jezuita páter Matěj Tanner ve svém pojednání o štramberské Hoře Olivetské (dnešní Kotouč). Na památku tohoto významného dne se vždy na den Nanebevstoupení Páně se ve Štramberku koná Štramberská pouť a na tento svátek a také na počet vítězství se pečou Štramberské uši.

Pečení s privilegiem

Uši si samozřejmě můžete podle některého z receptů upéct také doma, ale péčení těch pravých, štramberských, je určité privilegium. V současné době je ve Štramberku celkem 8 pekařů, kteří mohou používat ochrannou známku o pravosti uší. Na to, aby pekař mohl o toto privilegium požádat, pak musí ve Štramberku žít minimálně 10 let a také se stát členem Sdružení pekařů na ochranu Štramberských uší.

Bez uší neodejdeš

Po vyřešení tradičních cestovatelských starostí v podobě parkovaní svých koňů pod kapotou, vyrážím na uši (auto je možné zaparkovat na okraji Štramberka na parkovišti pro návštěvníky). Mé první kroky ve Štramberku vedly do místní pekárny samozřejmě za nákupem uší, následované uspokojením  chuťových pohárků. A mohu zde znovu jen říci: „Byla to dobrota!“

Vzhledem k tomu, že uši jsou jednou z hlavních atrakcí, budete na ně při procházce městem směrem k náměstí, narážet skutečně na každém kroku. Takže je z čeho určitě vybírat a můžete tak ochutnat uši od různých pekařů.

Když dorazíte na Štramberské náměstí, zde najdete samozřejmě další prodejce, ale také mísní cukrárnu, kde si pak můžete smlsnout na uších naplněných čokoládovým krém, šlehačkou nebo čokoládou. A vězte, že be uší ze Štramberka rozhodně neodjedete.

Domácí pečení

Komu se štramberská dobrota tak zalíbí, že si ji bude chtít připravit i doma, pak je to určitě možné.

Zde jeden z receptů:

• 20 dkg cukru
• 3 vejce
• 10 dkg medu
• 50 dkg hladké mouky
• 1 lžička badyánu, skořice, citronové kůry
• 1/2 lžičky anýzu

Všechny ingredience postupně smíchejte a vypracujte vláčné těsto, které nechte do druhého dne odpočinout. Z těsta pak vyválíte plát, ze kterého budete vykrajovat kolečka (třeba skleničkou nebo zavařovací sklenicí). Připravená kolečka pečete přibližně 3 minuty a pak ještě za horka stáčíte do kornoutů. Kornout můžete vložit také do sklenice, přeci jenom horká kolečka pálí.

Receptů je k dispozici celá řada, a i když ingredience jsou známé, každý pekař je přidává v různém množství. A to je ono výrobní tajemství a tajemství uší zároveň!

Návštěva Štramberka byla pro mne velmi milým zážitkem, a to nejenom kvůli uším. Doma jsem si pak krásné vzpomínky oživila pochutnáním si na uších přivezených ze Štramberka a naplněných šlehačkou s jahodami. Vyrazíte za ušním dobrodružstvím také?