Croissant, nadýchané máslové pečivo, bez kterého si není možné představit pravou francouzskou snídani, dnes slaví svůj mezinárodní den. Ano, i tak obyčejné pečivo, dokonce s rakouským původem, si získalo celosvětový věhlas a slávu. Že nevěříte?
Tato, pro mnohé snídaňová maličkost, vyráběná z kynutého těsta, jehož vrstvy jsou prokládané máslem a pak se vyvalují pro zajištění krásného a nadýchaného tvaru, „obšťastňuje“ hladová lidská bříška již několik století.
Croissant a jak s ním šel čas
I když by se tomu možná nechtělo ani věřit, tak croissant nepochází zcela z Francie. Jeho historie začala v Rakousku, kde se jeho předchůdcem stal sladký rohlík s názvem Kipferl. Naši rakouští sousedé si na něm radostně pochutnávali již ve 13. století.
Několik historických pramenů však tvrdí, že Kipferl se objevil o něco dříve. Na oslavu vítězství Evropy v bitvě u Poitiers, kde byla poražena arabská vojska v roce 732, byl upečen první Kipferl. Svým tvarem připomínal muslimský půlměsíc.
Další legenda praví, že v roce 1638 Osmané obléhali Vídeň. V noci, kdy se vídenští pekaři chystali na pečení chleba, uslyšeli turecké vojáky, jak hloubí pod hradbami tunely. Včasné pekařské varování město zachránilo a na oslavu vítězství se začal péct sladký rohlík ve tvaru půlměsíce.
Jak to ale bývá i dobrá jídla cestují, aby se z nich v novém působišti staly pomyslné hvězdy. A stejně tomu bylo i, říkejme ještě, s Kipferlem. Přichází rok 1839 a s ním rakouský dělostřelecký důstojník August Zang, který v Paříži, na slavné ulici rue de Richelieu, otevřel vídeňskou pekárnu Boulangerie Viennoise. V nabídce samozřejmě nesměl chybět ani sladký rohlík.
Sladké nadýchané pečivo si získalo během krátké doby velkou oblibu a konkurence Augusta Zanga na sebe nenechala dlouho čekat a začala rakouský Kipferl imitovat. Jen název se změnil na „croissant“. S rostoucí oblibou na konci 19. století byl již croissante považován jako základní stavební kámen dobré francouzské snídaně.
S příchutí nebo bez
Tradiční a nejoblíbenější variantou je klasický máslový croissant. V Německu je obliba v kombinaci s nutelou, v USA pak se sladkými polevami a ve Středomoří třeba sypané mandlemi nebo plněné čokoládou. U mě vždy zvítězí ta klasická máslová verze, nebudu však zastírat, že občas přijde i na dochucení výbornou domácí marmeládou. A jak jste na to vy? Jak je máte nejraději?
Kde zakoupit francouzský originál, bez cesty do Francie?
Koupit dnes croissant není nikterak těžké a v každém supermarketu najdeme jeho nějakou podobu. Pokud byste však chtěli ochutnat ten opravdový, francouzský, pak pro vás budu mít tip v podobě pekařství Petite France v Myslíkově ulici 22 na Praze 2, odkud jen s croissanty rozhodně neodejdete.
Napište mi, jaké místo croissanty mají ve vašem žebříčku oblíbenosti a kde mají podle vás ty nejlepší. Těším se na všechny vaše komentáře.
Leave a Reply